Tým z Laboratoře archeobotaniky a paleoekologie PřF JČU pod vedením Lenky Kovačikové zveřejnil v jednom z nejlépe hodnocených mezinárodních časopisů Archaeological and Anthropological Sciences studii, zabývající se izotopovým signálem v kostech domácích zvířat z archeologických nálezů středověkých pražských měst. Bližší informace zde v odkazu.

Michaela Divišová z našeho pracoviště je první spoluautorkou významné mezinárodní publikace, která přináší doklady o využívání rostlin mezolitickými lovci-sběrači a lesními pastevci zemědělského pravěku v Českém ráji. Na studii se vedle vedoucího paleoekologického týmu Petra Pokorného (CTS UK Praha) a archeologa Petra Šídy podílela i Eva Myšková z CPE PřF. Bližší informace zde.

Od roku 2019 se LAPE podílí na výzkumu zaniklého osídlení ve severní oblasti jezera Ochrid v Severní Makenonii. LAPE zde spolupracuje s Ústavem pro klasickou archeologii FF UK Praha, Národním archeologickým muzeem ve Skopje a Českou geologickou službou Praha. Bližší informace naleznete zde.

Na stránkách České zemědělské univerzity byla nově zprovozněna stránka projektu Identifikace a ochrana dochovaných pozůstatků historických plužin (NAKI II 2018-2022), jehož jsme spoluřešiteli. Na stránku přejdete na tomto odkazu.

V západoafrickém Senegalu probíhá od roku 2018 etnoarcheologický a etnobotanický výzkum Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.  Výzkumný tým je tvořen odborníky z oblasti archeologie, botaniky a antropologie, působících na Archeologickém ústavu Filozofické fakulty, v Laboratoři archeobotaniky a paleoekologie Přírodovědecké fakulty, na Dakarské univerzitě a dále na Fakultě životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze. Blíže o projektu čtěte zde.

Cílem expedice je výzkum zaniklých vesnic, které byly od roku 1954 nuceně vysidlovány z důvodu založení a postupného rozšiřování Národního parku Niokolo-Koba v oblasti původního umístění těchto vesnic. Jihočeský tým se první týden zaměřil na plochu bývalé vesnice Niemenike. Provedl zde archeologickou testovací sondáž v prostoru zaniklého domu s rituálně uloženou keramickou nádobou. Dalším prvkem výzkumu jsou odběry půdních vzorků, jejichž chemismus může prozradit zajímavé informace o využívání různých částí vesnice. Důležitou součástí bádání je dendrochronologický průzkum významných stromů v prostoru bývalé vesnice. Ty mohou leccos prozradit o vztahu lidí k jejich prostředí, který je v západní Africe nositelem animistického vidění světa, byť je zde v moderní době překryt islámem nebo křesťanstvím. Aby to výzkumný tým dobře poznal a pochopil, navštívil živé vesnice Tambanoumouya a Gamon v okolí národního parku. V nich se dochovaly důležité rituály, jejichž stopy tým studuje i v zaniklých vesnicích. Vzniká tak zajímavé svědectví o tradiční africké vesnici, která je sice nositelem tradice, ale která dnes podléhá významným změnám.

Jaromír Beneš, Tereza Majerovičová