O laboratoři

Toto jsou starší, dlouhodobě neaktualizované stránky naší laboratoře. Prosíme, přejděte na náš nový web

Laboratoř archeobotaniky a paleoekologie (LAPE) je specializované univerzitní pracoviště, ustavené v září 2002 na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích jako součást katedry botaniky. Od roku 2014 je LAPE samostatnou organizační jednotkou fakulty, spojenou s katedrou botaniky pedagogicky.

Hlavním smyslem a náplní činnosti členů LAPE je základní výzkum v oblasti bioarcheologie a paleoekologie. Do těchto oblastí patří především archeobotanika, archeozoologie, ale i řada dalších specializací, zkoumajících interakci člověka a přírody v minulosti. V prostředí laboratoře vznikají bakalářské, magisterské a doktorské práce především v oboru botanika, zoologie a environmentální archeologie. V posledně jmenovaném oboru laboratoř úzce spolupracuje s Archeologickým ústavem Filozofické fakulty Jihočeské univerzity. Činnost LAPE zahrnuje výzkum jak na území České republiky, tak na řadě míst v zahraničí. LAPE také poskytuje řadu služeb archeologickým a jiným pracovištím. Vedle konzultací, týkajících se užití přírodovědných metod v archeologii, jsou to především analýzy v řadě bioarcheologických specializací. LAPE se podílí na vydávání mezinárodního časopisu Interdisciplinaria Archaeologica, Natural Sciences in Archaeology (IANSA).

Archeobotanická letní škola v Ochridu, Republika Severní Makedonie jako součást mezinárodního výzkumného projektu Frontier Studies

doba trvání: 2019-současnost

Archeobotanická letní škola má již delší tradici. Jejím hlavním smyslem je spojení přírodovědy s archeologií, speciálně s obory archeobotaniky. V tomto duchu jsou studenti botaniky a archeologie obou fakult (PřF a FF JČU) trénovaní přímo v rámci několika výzkumných projektů, v tomto případě v rámci Frontier Studies .

Frontier Studies je mezinárodní výzkumný project, zaměřený na město Ochrid a jeho okolní krajinu a prostředí. Je situován na severní břeh stejnojmenného jezera v hraniční oblasti Albánie a Severní Makedonie. Od doby zahájení v roce 2017 bylo výzkumné úsilí definováno spoluprácí mezi Univerzitou Karlovou v Praze (Marek Verčík, ÚKAR FF UK) a Archeologickým muzeem ve Skopje (Pero Ardjanljev), od roku 2019 také s Českou geologickou službou (Jan Hošek) a Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích (LAPE). Cílem první výzkumné sezóny, podpořené konáním letní školy archeobotaniky JČU, byl extenzivní terénní průzkum historické krajiny a výzkum dynamiky sídelních struktur regionu, zachycených ve vývojovém sledu.

Úkolem letní archeobotanické školy v tomto projektu je získat a poskytnout především archeobotanická data, sloužící k vysvětlení krajinně ekologických otázek, soustředěných na historická mikroprostředí, zajímavá pro popis vegetace v jednotlivých fázích vývoje pravěkého a starověkého osídlení. Specifickým cílem je take vytvoření referenční database pro další rekonstrukce.

V prvním roce projektu se účastníci letní školy podíleli na testování několika lokalit (Trebeniste, Grasinca I/II, Daljan, Gorno Lakocerej- Tri topoli, Bobansko ezero) a to prostřednictvím geologických sond bagrem nebo vrtnou soupravou. Byly vzorkovány tyto čtyři locality. Vzorky byly podrobeny analýze rostlinných makrozbytků, dřeva a uhlíků, radioarbonovému datováním AMS, analýze pylu a dalším metodám…

Už nyní poskytly analýzy zajímavé výsledky. Nejenom jsme překvapení přítomností nákolního sídliště z Grašnice (z doby pozdní antiky), ale především evidencí organické vrstvy z mladší doby bronzové na bázi geologické sondy, jejíž existence pod mocným jezerním sedimentem svědčí o významné tektonické události. Analýzy, které se provádějí, potvrzují datování keramických fragment do závěru mladší doby bronzové. Také však zachycují stav krajiny v závěru prehistorické periody, kdy bylo centrální sídliště v Ochridu obklopenou vodou jezera a pobřežních lagun.

Všichni se těšíme na další výzkumnou sezónu.

Nevenka Atanasoska – Jaromír Beneš