EN CZ

O laboratoři

Laboratoř archeobotaniky a paleoekologie (LAPE) je specializované univerzitní pracoviště, ustavené v září 2002 na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích jako součást katedry botaniky. Od roku 2014 je LAPE samostatnou organizační jednotkou fakulty, spojenou s katedrou botaniky pedagogicky.

Hlavním smyslem a náplní činnosti členů LAPE je základní výzkum v oblasti bioarcheologie a paleoekologie. Do těchto oblastí patří především archeobotanika, archeozoologie, ale i řada dalších specializací, zkoumajících interakci člověka a přírody v minulosti. V prostředí laboratoře vznikají bakalářské, magisterské a doktorské práce především v oboru botanika, zoologie a environmentální archeologie. V posledně jmenovaném oboru laboratoř úzce spolupracuje s Archeologickým ústavem Filozofické fakulty Jihočeské univerzity. Činnost LAPE zahrnuje výzkum jak na území České republiky, tak na řadě míst v zahraničí. LAPE také poskytuje řadu služeb archeologickým a jiným pracovištím. Vedle konzultací, týkajících se užití přírodovědných metod v archeologii, jsou to především analýzy v řadě bioarcheologických specializací. LAPE se podílí na vydávání mezinárodního časopisu Interdisciplinaria Archaeologica, Natural Sciences in Archaeology (IANSA).

Paleoparazitologie

Paleoparazitologie (nebo též Archeoparazitologie) je vědní obor, který byl definován jako rozšíření paleopatologie. Použitím mikroskopických a molekulárních technik zjišťuje přítomnost parazitů, jak v paleontologickém, tak archeologickém materiálu. Paleoparazitologie poskytuje cenné informace o evoluci parazitů a jejich hostitelů a navíc dává porozumět faktorům, které ovlivňují hustotu a výskyt populací a dovoluje stopovat jejich migrační cesty.
Studia parazitů provedená po celém světě na organickém materiálu posbíraném z archeologických míst, odhalují informace o lidském chování, stravování, vývoji rozdílných kulturních systémů, stylu bydlení, hygieně, sanitárním zázemí, lékařské péči, ekonomii atd. A pomáhají zjišťovat, jak tyto podmínky života ovlivnily vztah parazit-hostitel. Nemalý vliv na tyto procesy mají i klimatické změny v průběhu času.
Paleoparazitologické závěry se vyvozují například z faktů, že určití parazité indikují konzumaci určitých druhů zvířat (Diphyllobothrium spp. – syrové ryby, Taenia spp. – hovězí a vepřové maso), což značnou měrou přispívá k rekonstrukci stravování. Jiným příkladem může být nález parazitů, kteří jsou přenášeni prostřednictvím fekální kontaminace, z čehož se může vyvozovat, že populace mohla být nebo byla ohrožena jinými fekálně přenosnými nemocemi, jako je úplavice, jejíž původce není zřejmý v archeologickém záznamu.
Velmi často jediným důkazem o přítomnosti parazitů jsou stopy, které po sobě zanechávají ve formě vajíček ve fekáliích, stopách ve tkáních nebo hnidách ve vlasech. Materiálem ke zkoumání jsou převážně organické sedimenty ze studní/jímek, koprolity, vzorky z hrobů, ale také i mumie.

Projekt Národní třída

Kde nás najdete?

Laboratoř archeobotaniky a paleoekologie

  • Přírodovědecká fakulta,
  • Jihočeská univerzita
  • Na Zlaté stoce 3
  • 370 05 České Budějovice

             

            

             GOOGLE maps

 

Kontakt

+420 38 903 6306
+420 38 903 6308

© 2013 LAPE   |   Administrace