Zvířata ve středověkém městě. Archeozoologie a analýza stabilních izotopů.
GAČR 18-10003S, 2018-2020
Detail čelisti se zuby cca ročního prasete domacího
Projekt se soustředí na spojitost způsobu chovu zvířat, včetně jejich hospodářského významu, a potravního chování lidí, kteří žili v českých městech v období vrcholného středověku (13.–15. století). Projekt kombinuje archeozoologickou analýzu s analýzou stabilních izotopů, archeologií a historií.
Výživu člověka ve středověkém městě (13.-15.století), jeho vztah ke zvířatům a některé znaky živočišné výroby lze rekonstruovat s pomocí výsledků archeozoologické analýzy zvířecích kostí a zubů a analýzy některých stabilních izotopů (uhlíku, dusíku a kyslíku). K významným rezervoárům pozůstatků zvířat patří archeologicky zkoumané odpadní objekty v městském prostředí. Systematické studium zvířecího kosterního materiálu a propojení získaných dat z více souborů přináší ucelenější informace, např. o druhové diverzitě nebo distribuci zvířat. Na užitkové zaměření chovu zvířat lze usuzovat z porážkových distribucí. Provázáním výsledků porážkového věku zvířat, sezonality, výživy a režimu krmení lze přiblížit strategii chovu zvířat a načasování zemědělských aktivit během roku.
Do projektu jsou zapojeni:
- Lenka Kovačiková
- Olga Trojánková
- Petr Meduna
- Petr Starec
- Monika Opelková
Hospodářská zvířata jako indikátor socioekonomických změn ve středověké Praze
Tým z Laboratoře archeobotaniky a paleoekologie PřF JČU pod vedením Lenky Kovačikové zveřejnil v jednom z nejlépe hodnocených mezinárodních časopisů Archaeological and Anthropological Sciences studii, zabývající se izotopovým signálem v kostech domácích zvířat z archeologických nálezů středověkých pražských měst.
Kontinuální vývoj osídlení Prahy od 9. do 14. století představuje výzvu pro sledování změn v chovu zvířat v období raného a vrcholného středověku. Jak ale takové téma uchopit? Jednou z možností je podívat se detailně na zuby zvířat nalezené při archeologických výzkumech a jejich izotopové složení.
Z již dříve shromážděných archeozoologických dat vyplývá, že se na počátku vrcholného středověku – ve 13. století změnilo spotřební chování obyvatel Prahy. Odrazila se ale tato změna, která je přičítána rozsáhlejší středověké socioekonomické transformaci, také v chovu hospodářských zvířat?
Výsledky analýzy stabilních izotopů uhlíku (δ13C) a dusíku (δ15N) obsažených v kolagenu kořenů zubů skotu, prasat domácích, ovcí a koz z osteologických souborů ze tří různých částí Prahy (Malá Strana, Pražský hrad a Staré Město) naznačují, že se středověká transformace projevila v hospodaření se zvířaty, v čase se proměnil management chovu a režim krmení. Raně středověký model spočívající v extenzivním chovu zvířat na úrovni menších usedlostí v pražské aglomerace přerostl v pokročilejší systém zásobování města dobytkem odjinud, např. prostřednictvím trhů. Nárůst hodnot δ15N v zubech prasat vypovídá nejen o změně přijímaného krmiva, ale také o postupném přesunu prasat z krajiny do chlévů. Izotopové změny v zubním kolagenu vrcholně středověkého skotu, mohou ve srovnání s předchozím obdobím signalizovat změny v zemědělsky využívané krajině, např. intenzivnější hnojení pastvin a polí.
Lenka Kovačiková a její kolegové z Laboratoře archeobotaniky a paleoekologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Muzea hlavního města Prahy a Archeologického ústavu AV ČR v Praze, v.v.i. se zabývají významem zvířat v ekonomice středověkých měst, a to v rámci projektu GA ČR 18-10003S – Zvířata ve středověkém městě. Archeozoologie a analýza stabilních izotopů.
Kovačiková, L., Trojánková, O., Starec, P., Meduna, P., Limburský, P. 2020. Livestock as an indicator of socioeconomic changes in Medieval Prague (Czech Republic). Archaeological and Anthropological Sciences 12, https://doi.org/10.1007/s12520-020-01229-5
