O laboratoři

Toto jsou starší, dlouhodobě neaktualizované stránky naší laboratoře. Prosíme, přejděte na náš nový web

Laboratoř archeobotaniky a paleoekologie (LAPE) je specializované univerzitní pracoviště, ustavené v září 2002 na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích jako součást katedry botaniky. Od roku 2014 je LAPE samostatnou organizační jednotkou fakulty, spojenou s katedrou botaniky pedagogicky.

Hlavním smyslem a náplní činnosti členů LAPE je základní výzkum v oblasti bioarcheologie a paleoekologie. Do těchto oblastí patří především archeobotanika, archeozoologie, ale i řada dalších specializací, zkoumajících interakci člověka a přírody v minulosti. V prostředí laboratoře vznikají bakalářské, magisterské a doktorské práce především v oboru botanika, zoologie a environmentální archeologie. V posledně jmenovaném oboru laboratoř úzce spolupracuje s Archeologickým ústavem Filozofické fakulty Jihočeské univerzity. Činnost LAPE zahrnuje výzkum jak na území České republiky, tak na řadě míst v zahraničí. LAPE také poskytuje řadu služeb archeologickým a jiným pracovištím. Vedle konzultací, týkajících se užití přírodovědných metod v archeologii, jsou to především analýzy v řadě bioarcheologických specializací. LAPE se podílí na vydávání mezinárodního časopisu Interdisciplinaria Archaeologica, Natural Sciences in Archaeology (IANSA).

Vladislavský sál – archeobotanická analýza klenebního zásypu, Pražský hrad (výzkum: Archeologický ústav AVČR Praha, v.v.i., Jan Frolík, Josef Matiášek)

Vladislavský sál Pražského hradu vystavěný v roce 1502 byl reprezentativním místem pro konání královských slavností, hostin a obchodu s cenným zbožím. Během záchranného archeologického výzkumu, který probíhal v rámci rekonstrukce dřevěné podlahy od listopadu 2008 do ledna 2009, byly odhaleny klenební zásypy datované do konce 16. a 17. století. Klenební zásypy představují ojedinělý soubor speciálně selektovaného suchého odpadního materiálu např. sena, dřevěného odpadu, pilin a kuchyňského odpadu zajišťující izolaci. Významný je také vysoký podíl artefaktů a předmětů denní potřeby jako např. dřevěná lžíce, hrací karty, nože, chemické váhy a různé rukopisy aj.

Předmětem archeobotanické analýzy bylo cca 250 m3 organického odpadu, který byl separován dvěma metodami, suchým prosíváním a flotační metodou na plavičce Ankara. Vedle běžných nálezů užitkových rostlin se v 30% vyskytovaly importované exotické druhy, některé dokonce i poprvé ve střední Evropě. Jedná se např. o kávovník (Coffea arabica), rohovník (Ceratonia siliqua) a podzemnici (Arachis hypogaea), v jejímž případě se jedná dokonce o první nález v Evropě vůbec. Všechny tyto nálezy byly separovány metodou suchého prosevu určené k zachycení velkých rostlinných makrozbytků, v tomto případě hlavně skořápek ořešáku a lískových ořechů, švestek, třešní, vína aj. Vzácněji byly zachyceny druhy jako olivovník (Olea europaea), mandloň (Amygdalus communis), kaštanovník (Castanea sativa), pistácie (Pistacia vera), citrusy (Citrus sp.), muškátovník (Myristica fragrans) a zimostráz (Buxus sempervirens). Kolekce rostlinných makrozbytků, zachycené flotační metodou odpovídá běžné skladbě raně novověkých souborů užitkových rostlin s výraznou složkou importovaných plodin.

Přestože makrozbytkové analýzy stále probíhají, na dosavadních výsledcích již můžeme hodnotit postavení Pražského hradu na přelomu 16. a 17. století jako významného centra obchodu a kultury. Díky množství luxusního importovaného zboží má Pražský hrad svůj specifický charakter vyššího sociálního prostředí, které bylo tímto způsobem identifikováno i na řadě dalších míst Pražského hradu a jeho nejbližšího okolí.