Bioarcheologický výzkum byl od počátku součástí sondáží, které byly na hradišti Na Jánu v Netolicích (mocenské centrum jižních Čech od 10. do 13. století) provedeny v letech 2007-2012 jako každoroční několik týdnů trvající letní archeologické praxe studentů Archeologického ústavu Filozofické fakulty Jihočeské univerzity.. Cílem zkoumání maloplošných sond S6-S9 bylo rozšířit poznání o akropoli hradiště a získat stratifikovaný raně středověký materiál, včetně souborů zvířecích kostí, přičemž vyhodnocení osteologického souboru je předmětem zadané bakalářské práce, a rostlinných makrozbytků z proplavených vzorků. V sondě S10 byly nalezeny zbytky raně středověkého až novověkého kostela Sv. Jana Křtitele. Zkoumána byla část interiéru kostela ipohřebiště. Kromě zdokumentovaných kostrových hrobů byly objeveny zvířecí kosti a bylo proplaveno velké množství vzorků ze zásypů hrobů i vrstev uvnitř i vně kostela (získaný soubor rostlinných makrozbytků je zpracováván formou bakalářské práce). Odebírány byly také vzorky pro pylovou analýzu, která je rovněž tématem řešené bakalářské práce. Maloplošné sondy S12, S13 a S14 měly zjistit přítomnost, mocnost a potenciál archeologických situací v prostoru domnělého předhradí hradiště. Z těchto sond byly odebírány vzorky k proplavení i vertikální bloky sedimentu (provedena bude pylová analýza a mikromorfologická analýza). Průběžné výsledky sondáží byly publikovány (např. Beneš – Parkman – Pták – Šálková 2010; Beneš – Pták – Dobisíková – Hojerová – Houfková – Kutílková – Parkman – Šálková – Žďárský 2012).

Referenčním souborem pro hradiště (sídlo elit) je soubor získaný při záchranném archeologickém výzkumu obdobně datované osady nacházející se v prostoru dnešního domu s pečovatelskou službou „Pohoda“ v Netolicích. Srovnání dat z obou výzkumů by mohlo přispět ke studiu paleoekonomiky raně středověké hospodářské jednotky, především k objasnění potravních strategií (struktura pěstovaných obilnin, skladba a užitkovost zvířat, přímé doklady konzumace masa domácích a lovených zvířat apod). Soubor rostlinných makrozbytků a kostí je zpracováván formou bakalářských prací.

Bioarcheologický přístup není uplatňován pouze při výzkumu akropole, přilehlých předhradí a podhradní osadu. V posledních letech byly odebírány také vzorky v bezprostředním i vzdálenějším okolí hradiště, ve snaze zasadit raně středověké osídlení do širšího krajinného kontextu. Provedena tak byla cílená sondáž (kopané sondy a vrty) za účelem odběru vzorků v nivě potoka Rapačov. Profily získané z nivy potoka by mohly pomoci při řešení otázky, jakým způsobem toto raně středověké centrum ovlivňovalo okolní krajinu a zda toto ovlivnění lze registrovat a interpretovat v environmentálním záznamu. Ve vrstvách s příměsí organického materiálu očekáváme zachování informací ve formě pylových zrn a makrozbytků a předpokládáme, že bude možné sledovat změny přírodního prostředí v nejbližším okolí hradiště (např. rozdíly v zemědělské produkci, změny ve struktuře lesa apod.).