V roce 2008 jsme byli osloveni kolegy Václavem Krištůfkem a Danou Elhottovou z Ústavu půdní biologie AV ČR České Budějovice, aby se Laboratoř archeobotaniky a paleoekologie PřF JU (Jaromír Beneš, Jan Novák) ve spolupráci s Katedrou fyziologie rostlin PřF (Jiří Šantrůček), Botanickým ústavem AV ČR Průhonice (Helena Svitavská-Svobodová) a Ústavem systémové biologie a ekologie (Kateřina Křováková) zabývala paleoekologickým využitím jedinečné kupy tisíc let starého netopýřího guana v jeskyni Domica ve Slovenském krasu.V podmínkách jeskyně si obsah trusu zachovává svoji strukturu i po více než tisíci letech díky nízkému pH (3,2) a extrémně vysokému obsahu těžkých kovů (Pb, Cu, Hg a další). V tomto prostředí jsou mikroorganismy málo aktivní a díky tomu se trus nerozkládá a hromadí se do kupy dnes více než jeden metr vysoké a tři až čtyři metry široké.

Podle současných poznatků je v profilu sedimentu zachycen vývoj okolní krajiny od doby Velkomoravské říše do současnosti. Předběžné vzorkování a jeho pyloanalytický a izotopový rozbor naznačilo závažné změny krajiny počínaje vlhkou fází raného středověku, přes středověké klimatické optimum, malou dobu ledovou až současnost. V prvních květnových dnech 2009 provedli J. Novák a autoři tohoto sdělení odběr nového profilu přímo v jeskyni. Slibujeme si od nových vzorků podstatné zpřesnění dosavadních výsledků, především zachycení kontinuálního vývoje.

Mimo „jeskynní“ aktivitu se nám během pobytu ve Slovenském krasu podařilo najít a odvrtat holocénní profil v otevřené krajině v nepříliš od Domice vzdáleném údolí. Pokud bude jeho paleoekologická analýza úspěšná, budeme mít jedinečnou možnost srovnání vývoje v otevřené krajině Slovenského krasu a záznamu, reflektovaného v potravním řetězci netopýrů v Domici. Jeskyně Domica se proslavila nálezy neolitického osídlení bukovohorské kultury (cca 5. tisíc let BC). Během našeho pobytu v podzemí se nám podařilo navzorkovat i vrstvy související s neolitickým osídlením.