O laboratoři

Toto jsou starší, dlouhodobě neaktualizované stránky naší laboratoře. Prosíme, přejděte na náš nový web

Laboratoř archeobotaniky a paleoekologie (LAPE) je specializované univerzitní pracoviště, ustavené v září 2002 na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích jako součást katedry botaniky. Od roku 2014 je LAPE samostatnou organizační jednotkou fakulty, spojenou s katedrou botaniky pedagogicky.

Hlavním smyslem a náplní činnosti členů LAPE je základní výzkum v oblasti bioarcheologie a paleoekologie. Do těchto oblastí patří především archeobotanika, archeozoologie, ale i řada dalších specializací, zkoumajících interakci člověka a přírody v minulosti. V prostředí laboratoře vznikají bakalářské, magisterské a doktorské práce především v oboru botanika, zoologie a environmentální archeologie. V posledně jmenovaném oboru laboratoř úzce spolupracuje s Archeologickým ústavem Filozofické fakulty Jihočeské univerzity. Činnost LAPE zahrnuje výzkum jak na území České republiky, tak na řadě míst v zahraničí. LAPE také poskytuje řadu služeb archeologickým a jiným pracovištím. Vedle konzultací, týkajících se užití přírodovědných metod v archeologii, jsou to především analýzy v řadě bioarcheologických specializací. LAPE se podílí na vydávání mezinárodního časopisu Interdisciplinaria Archaeologica, Natural Sciences in Archaeology (IANSA).

Santa Severa – archeobotanický výzkum etruského přístavu Pyrgi, Itálie

V září 2013 začala v rámci centra Papaver praktická část spolupráce Laboratoře archeobotaniky a paleoekologie na archeologickém výzkumu v místě starověkého přístavu Pyrgi, který se nachází v oblasti Santa Severa v italském Laziu. Jde o společný projekt, na kterém se podílí Muzeum moře a starověké námořní plavby a římská univerzita La Sapienza. Muzeum moře v Santa Seveře provádí již řadu let pozemní i podmořský výzkum komplexu přístavu z 6. -5. století. Pracovníci Laboratoře archeobotaniky a paleoekologie pomáhají v rámci svých stáží v partnerských italských institucích s archeobotanickými analýzami vzácného objektu odpadní studny, kterou objevil podmořský archeolog a ředitel muzea v Santa Seveře Dr. Flavio Enei zhruba 3 metry pod současnou hladinou moře.

Zdejší starověký přístav a etruské město z 6. - 5. století př. n. l. Pyrgi, proslulý nálezem zlatých destiček, které umožnily rozluštit písmo Etrusků, leží ze dvou třetin na mořském pobřeží, ale jeho západní třetinu zaplavilo za 2500 let Středozemní moře. Část obytného areálu města a starověká přístavní zařízení je nutné zkoumat metodami podmořské archeologie. Členové výzkumného centra PAPAVER Veronika Komárková, doktorandka Kateřina Kodýdková, Klára Paclíková a Jaromír Beneš využívají vzácnou příležitost poznat etruské objekty a středomořský rostlinný materiál, který podává svědectví o stravě a návycích starověkých obyvatel Itálie, kteří měli přímé napojení na severoafrické Féničany. Ve spolupráci s odborníky z římské univerzity La Sapienza, se kterou budějovické archeobotaniky pojí řada let spolupráce, sledují kulturní přenosy rostlin mezi středomořskými zeměmi a střední Evropou. Starověký přístav Pyrgi je místo s doloženým kontaktem mezi severní Afrikou a Itálií.

Další lokalitou, kterou náš tým v oblasti Latia z hlediska archeobotaniky zkoumá, je římská vila města Castrum Novum, které se v době římské nacházelo v severní části dnešního města Santa Marinella. Z objektu římské vily byly odebrány vzorky na různé typy archeobotanických analýz.

(text a foto JB)