O laboratoři

Toto jsou starší, dlouhodobě neaktualizované stránky naší laboratoře. Prosíme, přejděte na náš nový web

Laboratoř archeobotaniky a paleoekologie (LAPE) je specializované univerzitní pracoviště, ustavené v září 2002 na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích jako součást katedry botaniky. Od roku 2014 je LAPE samostatnou organizační jednotkou fakulty, spojenou s katedrou botaniky pedagogicky.

Hlavním smyslem a náplní činnosti členů LAPE je základní výzkum v oblasti bioarcheologie a paleoekologie. Do těchto oblastí patří především archeobotanika, archeozoologie, ale i řada dalších specializací, zkoumajících interakci člověka a přírody v minulosti. V prostředí laboratoře vznikají bakalářské, magisterské a doktorské práce především v oboru botanika, zoologie a environmentální archeologie. V posledně jmenovaném oboru laboratoř úzce spolupracuje s Archeologickým ústavem Filozofické fakulty Jihočeské univerzity. Činnost LAPE zahrnuje výzkum jak na území České republiky, tak na řadě míst v zahraničí. LAPE také poskytuje řadu služeb archeologickým a jiným pracovištím. Vedle konzultací, týkajících se užití přírodovědných metod v archeologii, jsou to především analýzy v řadě bioarcheologických specializací. LAPE se podílí na vydávání mezinárodního časopisu Interdisciplinaria Archaeologica, Natural Sciences in Archaeology (IANSA).

Spolupráce na projektu:

Neolitické domy z Hrdlovky, SZ Čechy: změny tvaru a významu GA ČR P405/12/2173 (2012-2014)

Více o projektu Hrdlovka

V rámci projektu, jehož držitelem je Archeologický ústav FF JU, provádí LAPE (archeozooložka Ing. Lenka Kovačiková, Ph.D.) analýzu zvířecích kostí vyzvednutých z výplní neolitických objektů. Ačkoliv se archeozoologická analýza potýká s vyšším stupněm poškození osteologického materiálu, soustředí se nejen na odhalení tafonomických rozdílů mezi podsoubory z jednotlivých objektů, ale i interpretaci druhového zastoupení, distribuci anatomie, věku, pohlaví apod. Cílem rozboru širokého spektra dat plynoucích z determinace, je nejen ukázat jaká byla subsistenční strategie obyvatel Hrdlovky, ale i to, do jaké míry byli v různých fázích osídlení hospodářsky soběstační, zda využívali ke kompletaci stravy živočišného původu lovená zvířata nebo jiné druhy, např. ptáky, ryby apod. Cenný zdroj informací poskytuje také studium nástrojů vyrobených z kostí nebo komparace hlavních parametrů živočišné produkce v Hrdlovce v kontextu dalších nalezišť situovaných v severozápadních Čechách (např. Vchynice, Hrobčice).

Proximální část nártní kosti pratura (Bos primigenius) z výplně objektu 261
foto L. Kovačiková