EN CZ

O laboratoři

Laboratoř archeobotaniky a paleoekologie (LAPE) je specializované univerzitní pracoviště, ustavené v září 2002 na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích jako součást katedry botaniky. Od roku 2014 je LAPE samostatnou organizační jednotkou fakulty, spojenou s katedrou botaniky pedagogicky.

Hlavním smyslem a náplní činnosti členů LAPE je základní výzkum v oblasti bioarcheologie a paleoekologie. Do těchto oblastí patří především archeobotanika, archeozoologie, ale i řada dalších specializací, zkoumajících interakci člověka a přírody v minulosti. V prostředí laboratoře vznikají bakalářské, magisterské a doktorské práce především v oboru botanika, zoologie a environmentální archeologie. V posledně jmenovaném oboru laboratoř úzce spolupracuje s Archeologickým ústavem Filozofické fakulty Jihočeské univerzity. Činnost LAPE zahrnuje výzkum jak na území České republiky, tak na řadě míst v zahraničí. LAPE také poskytuje řadu služeb archeologickým a jiným pracovištím. Vedle konzultací, týkajících se užití přírodovědných metod v archeologii, jsou to především analýzy v řadě bioarcheologických specializací. LAPE se podílí na vydávání mezinárodního časopisu Interdisciplinaria Archaeologica, Natural Sciences in Archaeology (IANSA).

Výzkum na Národní třídě, Praha – parazitologická analýza

Místo archeologického výzkumu se nachází v historickém centru Prahy na hranici Starého a Nového Města pražského. Je situováno mezi ulicemi Spálená, Purkyňova, Vladislavova a Charvátova (obr. 1). Konkrétně se jedná o záchranný archeologický výzkum, na jehož ploše se vyskytoval novoměstský domovní blok. Původní měšťanská zástavba zde existovala do konce 70. let 20. století (1979), kdy byla zbourána z důvodu výstavby stanice metra Národní třída. Před výstavbou metra zde byl proveden záchranný archeologický výzkum Olmerovou.

Obrázek 1: Plánek archeologického naleziště, Národní třída, Praha. Žlutě je vyznačeno orientační umístění zkoumaných objektů.
(Zdroj: http://www.archeopraha.cz/index.php?cid=283&lb=a)

Nejstarší částí naleziště je část raně středověké osady Újezdu sv. Martina, která zde byla doložena již v roce 1140. Za vlády Václava I. ve 30. letech 13. století byla osada rozdělena, v té době budovanými, staroměstskými hradbami. Z této osady zde bylo objeveno několik zahloubených objektů a část polozemnice, které jsou keramikou datované do 12. -13. století.

Významným historickým milníkem, pro stavební rozkvět na tomto místě, bylo založení Nového Města pražského českým králem a římským císařem Karlem IV. K založení došlo listinou vydanou v březnu roku 1348.

Se středověkým a raně novověkým stavebním rozkvětem je také třeba spojit, kromě domovní výstavby, několik nadzemních a zahloubených, zděných nebo smíšených konstrukcí hospodářské, respektive sanitární povahy (studny, jímky).

Ve Spálené ulici se nalézaly jedny z nejstarších domů řemeslníků, spolu s Koňským trhem (dnešní Václavské náměstí). Podle historických pramenů byla ulice Kovářská, později Flašnéřská a dnes Spálená ulice centrem zámečníků, kotlářů, nožířů, hřebíčníků, zlatotepců, ale hlavně zde byly kovářské dílny. Tato skutečnost byla podpořena nálezy během archeologického výzkumu, které dokládají každodenní řemeslnou aktivitu tamějších obyvatel. Byly zde nalezeny fragmenty keramických a skleněných nádob, kosti (patřící jak ke kuchyňskému, tak řemeslnému odpadu), nebo stovky hrud strusky (kovolitecká a železářská výroba).

Parazitologicky byly vyšetřeny vzorky celkem z 9 objektů (převážně studny/jímky, dále pak výplně zaniklých staveb).

Celkově, vzorky z této lokality patří mezi bohaté, co se týče druhového složení parazitů (10 druhů), ale ohledně počtu nalezených vajíček patří mezi chudší (tab. 3). Na parazity bylo pozitivních 72 % vzorků. Druhové složení parazitů je srovnatelné se středověkými nalezišti jak z České republiky, tak z jiných evropských zemí.

Tab. 3.Zastoupení parazitů v jednotlivých časových obdobích. Červeně – pozitivní nález.

 

Vajíčka Capillaria sp. z velké pravděpodobnosti svědčí o výskytu hlodavců, u kterých je tento parazit běžný, a jejichž přítomnost ve městech je více než pravděpodobná. Vajíčka tohoto parazita se nacházela téměř ve všech vzorcích. Tento parazit je přenosný na člověka a jiné druhy savců.

Trichuris trichiura a Ascaris sp. jsou paraziti přenášení fekálně alimentární cestou a jsou typičtí pro místa s nízkými hygienickými podmínkami (relativní standart pro středověk).

V případě nálezu vajíček Dicrocoelium dendriticum a Fasciola hepatica mohlo jít buď o pseudoparazitaci způsobenou konzumací např. lučních rostlin nebo mohly být zvířecího původu. Vajíčka druhu Toxocara canis/cati svědčí o přítomnosti psů nebo koček.

Ve vzorcích byly nalezeny dva druhy tasemnic. Vajíčka tasemnice Diphyllobothrium latum jsou pravděpodobně lidského původu a k nakažení obvykle dochází pozřením syrových ryb. Výskyt vajíček tasemnice (Taenia sp.) je v archeologickém materiálu poměrně vzácný a svědčí o konzumaci špatně tepelně zpracovaného masa (hovězí, vepřové). Záznamy o výskytu pocházejí hlavně ze středověkých francouzských nalezišť. Dále byla nalezena vajíčka čeledi Opisthorchiidae a Heterophyidae u nichž nelze rozhodnout, zda jsou lidského či zvířecího původu např. ptáci.

 

Kde nás najdete?

Laboratoř archeobotaniky a paleoekologie

  • Přírodovědecká fakulta,
  • Jihočeská univerzita
  • Na Zlaté stoce 3
  • 370 05 České Budějovice

             

            

             GOOGLE maps

 

Kontakt

+420 38 903 6306
+420 38 903 6308

© 2013 LAPE   |   Administrace