Nabídka témat studentských prací
Obecná informace: v laboratoři se provádějí analýzy materiálu biologického původu z vlastních terénních výzkumů, ale i z archeologických výzkumů spolupracujících archeologických a paleoekologických pracovišť. Práci lze zadat přímo v laboratoři, kdy bude školitelem někdo z pracovníků LAPE, nebo lze práci zadat ve spolupráci s jiným analytickým pracovištěm. To se týká takových analýz, které LAPE koordinuje, ale přímo neprovádí.
Aktuální témata studentských prací
Interpretace půdních mikrovýbrusů z hradiště doby bronzové v Plzni-Hradišti (školitelé Doc. PhDr. Jaromír Beneš, Ph.D. a RNDr. Lenka Lisá, Ph.D.)
Interpretace půdních mikrovýbrusů na jednom detailně zkoumaném hradišti z doby bronzové na Plzeňsku. Téma je o vzniku a charakteru kulturní vrstvy. Práce je navázaná na podporu velkého kolektivu specialistů se vším všudy, včetně radiokarbonových dat. Práce předpokládá zaujetí a osobní nasazení, ochotu doučit se geologická a geoarcheologická témata a práci na speciálním mikroskopu, který nyní kupujeme do LAPE.
Rekonstrukce frekvence a intenzity požárů v okolí zaniklého Komořanského jezera během posledních 17 000 let
Anatomické charakteristiky vybraných severoafrických dřevin a jejich využitelnost v archeobotanice
Požárová historie Žofínského pralesa (školitel RNDr. Jan Novák Ph.D.)
Žofínský prales je nejstarší rezervace na území ČR. Před třemi lety proběhl v Žofínském pralese velmi podrobný pedologický a fytocenologický výzkum. Vedle pedologického výzkumu byly v horizontech A a B separovány i zuhelnatělé fragmenty dřev. Analýzou tohoto antrakologického souboru bude možné odhalit nejen požárové historie jednotlivých stanovišť, ale i přítomnou dřevinnou skladbu. Velkou devizou výzkumu bude propojení antrakologických výsledků s pedologickými a fytocenologickými výsledky.
Pedoantrakologický výzkum vybrané lokality v Hornomoravském úvalu (školitel RNDr. Jan Novák Ph.D.)
V regionu Hornomoravského úvalu probíhá rozsáhlý výzkum peleoekologický výzkum, který je zaštítěn grantem GAČR 13-11193S. Hornomoravský úval je jednou z klíčových nížin ve střední Evropě. Tento biogeografický koridor umožnil šíření organismu z jižních refugií do České republiky, dále do Polska a také brzký příchod neolitického zemědělství. Projektu se snaží odhalit hlavní příčiny, které vedly k tvorbě krajinné mozaiky, za využití multi-proxy paleoenviromentálních analýz.
Vedle palynologických dat a antrakologických dat z archeologických situací je možné dlouhodobou dynamiku dřevinné skladby poodhalit pomocí pedoantrakologické analýzy, tj. analýzy uhlíků z půdních horizontů. Uhlíky se totiž na rozdíl od pylu (a jiných rostlinných makrozbytků) v půdách nerozkládají. Analýzou uhlíků z půdních profilů, tak lze rekonstruovat požárovou historii a dřevinnou skladbu lesa, která není ovlivněna extralokálním charakterem stanoviště, jak je tomu u pylové analýzy.
Recentní analogie jako klíč k využívání palivového dřeva (školitel RNDr. Jan Novák Ph.D.)
Výzkum uhlíků z archeologických lokalit odhalil, že palivové dřevo pro běžnou spotřebu bylo s velkou pravděpodobností sbírán neselektivně. Pro tuto hypotézu již rok sbírám data založené na recentních analogiích. Témat z tohoto okruhu je více. Extenzivně provádím výzkum ohnišť v trempských osadách a na tábořištích rybářů. Další okruh se zabývá možnými preferencemi dřevin v závislosti na vybraných faktorech (např. dostupnosti, tvrdosti dřeva atd.).
Antrakologická analýza raně středověkého sídliště Roztoky nad Vltavou (školitel RNDr. Jan Novák Ph.D.)
V roce proběhl archeologický výzkum raně středověkého sídliště v Roztokách nad Vltavou. V rámci výzkumu byla také provedena antrakologická analýza, která nemá do současnosti v rámci střední Evropy obdoby (pře 25 tisíc určení). Interpretacemi tohoto velkého souboru se intenzivně zabývám. Přesto zbývá ještě velmi bohatý dosud neurčený soubor uhlíků, který může obohatit zjištěné výsledky o zajímavé informace. A navíc je zde celá řada témat, které nebyly systematicky studovány.
A. Témata prací, zadávaných v LAPE
Bakalářské práce
Práce se dohadují individuálně se školitelem nebo školitelkou, podle zájmu studentky či studenta. Lze se rozhodnout pro následující okruhy, ty však slouží jen pro orientační charakteristiku:
•Analýza rostlinných makrozbytků: zahrnuje separaci a taxonomickou determinaci rostlinných makrozbytků z lokalit probíhajících výzkumů laboratoře. Úkolem je zvládnout determinaci a vyhodnocení zhruba 80-120 taxonů, archeobotanické vyhodnocení souboru, popř. porovnání s výsledky pylových analýz a následného porovnání s publikovaným materiálem.
•Antrakologické analýzy vybraných souborů uhlíků spočívají v analýze a vyhodnocení několika vybraných souborů uhlíků (mělo by se jednat o 5-10 000 mikroskopických determinací), jejich vyhodnocení a porovnání s publikovanými daty. Součástí práce je pokus o rekonstrukci krajinného krytu v okolí vybrané lokality, která bude vybrána na základě vzájemné dohody.
Magisterské práce
•Reprezentativnost analýzy rostlinných makrozbytků středověkých uloženin z českého území. Práce předpokládá provedení řady vlastních analýz různých typů středověkých uloženin, jejich vzájemné porovnání a stanovení paleoekologického potenciálu uloženin a archeologických objektů. Výsledkem práce bylo být stanovení typických tafonomických struktur archeobotanických souborů na základě mnohorozměrné analýzy dat.
•Archeobotanická morfologie, chronologie a chorologie diaspor druhu Vitis vinifera středověkých Čech. Cílem práce je databáze (včetně fotodatabáze) semen vinné révy z archeobotanických nálezů českého středověku, jejich morfomentrika a typová charakteristika, chronologický výskyt vinné révy a rekonstrukce jejího geografického rozšíření. Výsledky vlastních měření by měly být porovnány s ostatní evropskou literaturou.
Doktorandské studium a doktorandské práce
•Lze dohodnout individuálně podle zájmu studujícího. Preferuje se práce v oblasti archeobotaniky, archeozoologie, paleoekologie a archeogenetiky. Kontaktujte Jaromíra Beneše, který zajistí příslušný kontakt s potenciálním školitelem. Lze dohodnout i účast zahraničního pracoviště a školitele, například v rámci projektu Papaver.
B. Témata prací, zadávaných ve spolupráci s LAPE
LAPE umožňuje studentům Přírodovědecké a Filozofické fakulty (obor archeologie) volbu témat studentských prací, která jsou také
a) hraniční z hlediska výzkumné činnosti LAPE s tím, že poskytneme podporu i v tom případě, že téma leží na hranici odbornosti členů laboratoře, například v oblasti archeogenetiky nebo paleoparazitologie s tím, že poskytneme podporu se strany specializace, která je odborně v LAPE pokryta,
b) specificky environmentálně archeologická nebo teoreticko-archeologická. Taková témata jsou často požadována studenty archeologie. Takovým studentům podporu a školeni poskytneme, pokud to bude v našich silách.