EN CZ

About the Laboratory

Laboratory of Archaeobotany and Palaeoecology (LAPE) is specialized research body of the university founded in September 2002 at the Faculty of Science, University of South Bohemia as part of the Department of Botany.

Research activity of laboratory members is targeted at the area of bioarchaeology and palaeoecology, namely archaeobotany, archaeozoology, but also other specializations dealing with interaction between humans and environment in history. Bachelor, magister and doctor theses namely in botany, zoology and environmental archaeology are developed within the laboratory. In the case of environmental archaeology, laboratory closely collaborates with the Institute of Archaeology, Faculty of Philosophy. LAPE comprises research in the Czech Republic as well as abroad. LAPE also offers services for other research bodies. Besides consultancy concerning natural sciences in archaeology LAPE provides analytical work in several areas of bioarchaeology. LAPE co-edits the international journal Interdisciplinaria Archaeologica, Natural Sciences in Archaeology (IANSA).

Analýza rozsivek

Další metodou, užitečnou pro enviromentální archeologii je analýza druhového spektra rozsivek. O použití této metody v archeologické praxi vyšlo celé množství review - MANNION 1987, BATTARBEE 1988, MILLER et FLORIN 1989, JUGGINS et CAMERON 1999.

 

V české enviromentální archeologii se tato metoda uplatňuje až v posledních několika letech. Je významným doplňkem stávajících běžných archeobotanických analýz v pokusech rekonstruovat “archeoekosystémy” v širším záběru než dosud (BENEŠ et KAŠTOVSKÝ 1998, BENEŠ et al.1998).

Schránka rozsivky

Rozsivky (Bacillariophyceae, starším názvem Diatomae) jsou rozšířenou a významnou skupinou hnědých řas (Chromophyta). Jsou to převážně vodní, mikroskopické, hlavně jednobuněčné organismy, dosahující běžně velikostí 2,5 - 300, výjimečně až 2000 mikrometrů. Ze střední Evropy bylo dosud popsáno asi 1000 recentních druhů (KRAMER et LANGE-BERTALOT 1986). Kromě celé řady zajímavých skutečností z hlediska biologického má tato skupina řas dvě vlastnosti, které ji činí zajímavou i pro archeologii:

• Vlastní buněčné tělo rozsivky je kryto dvojdílnou, složitě skulpturovanou, křemičitou schránkou. Její tvar a povrchové struktury jsou hlavními determinačními znaky jednotlivých taxonů. Díky svému stavebnímu materiálu tato schránka vydrží v sedimentech velmi dlouho.

• Celá řada druhů má naprosto specifické nároky na nejrůznější ekologické faktory - obsah solí nebo znečišťujících látek ve vodě, rychlost proudění vody, teplotu atd. (VAN DAM et al. 1994).

• Díky kombinaci těchto dvou faktorů nám rozsivky konzervují ekologickou informaci o stavu svého okolí v době smrti vlastní buňky. Důležitým ekologickým parametrem je saprobní index, který udává stupeň znečištění vody organickými látkami, které se mohou ve vodě rozkládat. Jeho hodnoty se pohybují v rozmezí 0 - 8 (od nejčistší po nejznečištěnější). Pro "normální" vody přichází v úvahu jen první 4 stupně, kde je ještě přítomen kyslík, který je důležitý pro růst rostlin. Stupně 4 - 8 jsou pro vody odpadní, kde převládá anaerobní prostředí (bez O2). Vypočítá se na základě dílčích saprobních indexů jednotlivých taxonů - ty jsou empiricky stanoveny v celé řadě prací (SLÁDEČEK 1986, SLÁDEČEK et SLÁDEČKOVÁ 1996, norma ČSN 83 0532 - části 6, VAN DAM et al. 1994).

Where to find us?

Laboratory of Archaeobotany and Palaeoecology

  • Department of Botany
  • Faculty of Sciences,
  • University of South Bohemia
  •  
  • Na Zlaté stoce 3
  • 370 05 České Budějovice

 

Contact

+420 38 903 6306
+420 38 903 6308

© 2013 LAPE  |   Administration