EN CZ

O laboratoři

Laboratoř archeobotaniky a paleoekologie (LAPE) je specializované univerzitní pracoviště, ustavené v září 2002 na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích jako součást katedry botaniky. Od roku 2014 je LAPE samostatnou organizační jednotkou fakulty, spojenou s katedrou botaniky pedagogicky.

Hlavním smyslem a náplní činnosti členů LAPE je základní výzkum v oblasti bioarcheologie a paleoekologie. Do těchto oblastí patří především archeobotanika, archeozoologie, ale i řada dalších specializací, zkoumajících interakci člověka a přírody v minulosti. V prostředí laboratoře vznikají bakalářské, magisterské a doktorské práce především v oboru botanika, zoologie a environmentální archeologie. V posledně jmenovaném oboru laboratoř úzce spolupracuje s Archeologickým ústavem Filozofické fakulty Jihočeské univerzity. Činnost LAPE zahrnuje výzkum jak na území České republiky, tak na řadě míst v zahraničí. LAPE také poskytuje řadu služeb archeologickým a jiným pracovištím. Vedle konzultací, týkajících se užití přírodovědných metod v archeologii, jsou to především analýzy v řadě bioarcheologických specializací. LAPE se podílí na vydávání mezinárodního časopisu Interdisciplinaria Archaeologica, Natural Sciences in Archaeology (IANSA).

Historická archeologie globálních obchodních sítí s rostlinnými taxony

Řešitelský tým: Michal Preusz, Jaromír Beneš

Studium obchodních sítí s rostlinnými taxony v historických epochách představuje jedno z klíčových výzkumných témat Centra studia člověka a rostlin Evropy a severní Afriky doby poledové – PAPAVER. Smyslem je komparativní optikou globální historické archeologie a archeobotaniky studovat transfer vybraných rostlinných taxonů v širokém geografickém gradientu od Asie přes Afriku po Evropu v raném novověku (ca. 1500 – 1800 po Kr.). Cílem je sledovat dvě základní roviny globálního obchodu v raném novověku: 1 – produkci a globální transfery; 2 – lokální spotřebu.

Přičemž v teoretické rovině globalizací rozumíme raně novověký proces rozšiřování kulturních elementů po celém světě, a to nejen artefaktů, ale i ekofaktů! Podle historických archeologů globalizace souvisí se začátkem evropské expanze v 15. století, při níž šlo o cílenou expanzi moci a vytváření nového ekonomického systému, který inkorporoval nestejné, klientelské sociální vztahy obvykle organizované kolem materiální kultury, artefaktů nebo ekofaktů. Obchodní spojení jednoho místa s druhým (jádro – periferie, resp. semiperiferie) mají kořeny v rozvinuté evropské ekonomice, tudíž mohly inkoroporovat množství osobních závislostí a začít s velkoobchodní kulturní výměnou mezi kontinenty.

Lokální spotřebu naopak vnímáme v kontextu zrodu raně novověké společnosti, v níž z ekonomického hlediska producenti zásobovaly zbožím konzumenty. To bylo příznačné pro merkantilismus, později kapitalismus. Oba aspekty, které úzce souvisí s vytvářením globálních obchodních sítí nám dovolují porozumět proměnám evropského sociálního a kulturního systému na počátku novověku, neboť obchod do značné míry strukturoval každodenní život a ovlivňoval konkrétní spotřebitele. Proto archeologické a archeobotanické nálezy jako produkt konkrétních historických aktérů zrcadlí pronikání cizokrajinných rostlin do každodenního života evropské raně novověké společnosti, resp. složitý vztah mezi exotickou jiností a domácím stereotypem.

 

1550 BC. - „3 C“ in Historical Archaeology „Colonialismus, Capitalismus, Consum“
(http://en.wikipedia.org/wiki/Colonization)
1800 BC. - „3 C“ in Historical Archaeology „Colonialismus, Capitalismus, Consum“
(http://en.wikipedia.org/wiki/Colonization)

Současná témata:

  1. Globální obchod s kořením:
    První část výzkumu je zaměřena na transfer koření, jež podněcovalo chuťovou smyslnost konzumentů v Evropě a představovalo nejvýznamnější obchodní artikl ve sledovaném prostoru a období. Všímá si komplikovaných cest koření z indických plantáží až na evropské jídelní stoly. Umě kombinuje konkrétní archeobotanické nálezy rostlinných makrozbytků koření s archeologickými výsledky (např. potopené lodě, odpadní vrstvy) a historickými daty (např. mapy, kosmografie, kroniky, herbáře). Směřuje ke komplexnímu poznání konkrétních praktik v pěstování koření, sledování dálkových tras, přístavů a tržních center, specializaci obchodníků, až po dristribuci luxusního zboží mezi evropské spotřebitele.
  2. Exotické rostliny v souborech ze středoevropských lokalit (Česká republika)
    Druhým specifickým tématem je výzkum zastoupení exotických rostlin ve středověkých a raně novověkých odpadních vrstvách, které zrcadlí pronikání exotických rostlinných taxonů mezi nejširší vrstvy společnosti v centrální Evropě, resp. na území České republiky. Skromným příkladem je:
    Historicko-archeologický výzkum měšťanského domu č. 55 na Latránu v Českém Krumlově
    Jihočeské město Český Krumlov, které patří mezi renesanční a barokní klenoty ČR a je zařazeno na seznam památek UNESCO, překvapivě patří z archeobotanického úhlu pohledu mezi minimálně poznané lokality. Proto se důležitým cílem komplexního historicko-archeologického studia zásypu studny městského domu č. 55 na Latránu stala detailní analýza rostlinných makrozbytků, která prezentovala nejen široké spektrum lokálních rostlinných taxonů, ale i některé exotické druhy (Preusz – Beneš – Kočár 2014). Mezi nejzajímavější patří nález makrozbytků tykve obecné „Cucurbita pepo“. Přestože se jedná o jednu z nejstarších kulturních rostlin na světě, do Evropy se poprvé dostala ze střední Ameriky v době velkých zámořských objevů. Exemplář z Českého Krumlova je terpve třetím dokladem průniku tykve na hodovní stoly měšťanských domácností v Čechách a na Moravě. Vedle Českého Krumlova byla tykev evidována v raně novověkých odpadních vrstvách jímky z Kanovnické ulice v Praze (Čulíková 2008) a studně bratrského sboru v Ivančicích u Brna (Opravil 1985).

Shrnutí:

Historická archeologie globálních obchodních sítí s rostlinnými taxony umožňuje porozumět systému moderního světa, který vznikal od 16. století a do značné míry ovlivňuje současnost. Tento systém má tři základní pilíře. Prvním je rychle rozvíjející se ekonomie, v podobě merkantilismu a kapitalismu. Za druhé jde o vznik supervelmocí, které začaly vyznávat expanzivní světovou politiku a kolonizaci. Nakonec je to nový sociální vztah mezi producentem a spotřebitelem. Archeologické, resp. archeobotanické nálezy exotických rostlinných taxonů v tomto kontextu se nestávají pouze ryze lokálním aspektem, ale dostávají globální rozměr, který ovlivnil společnost a kulturu v raném novověku.

 

 

Kde nás najdete?

Laboratoř archeobotaniky a paleoekologie

  • Přírodovědecká fakulta,
  • Jihočeská univerzita
  • Na Zlaté stoce 3
  • 370 05 České Budějovice

             

            

             GOOGLE maps

 

Kontakt

+420 38 903 6306
+420 38 903 6308

© 2013 LAPE   |   Administrace