V dubnu 2007 pracovala v Egyptě dvojice pracovníků Biologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Jaromír Beneš a Jan Novák. Pod vedením egyptologa Miroslava Bárty z Českého egyptologického ústavu FF UK Praha a s geology Geologického ústavu AV ČR Praha Václavem Cílkem a Lenkou Lisou zkoumali na okraji pyramidových polí pomocí průzkumných sondáží břeh zaniklého abusírského jezera. Práce proběhly v rámci řešení úkolů vědecko-výzkumného záměru "Výzkum civilizace starého Egypta", jehož je Český egyptologický ústav nositelem (vedoucí prof. Miroslav Verner). Vědecký program je rovněž podpořen výzkumným záměrem „Vznik a vývoj biodiverzity“ jehož nositelem je Biologická fakulta JU. Účast členů LAPE na expedici měla heuristickou roli: v této fázi výzkumu bylo třeba získat co nejvíce terénních informací a vzorků.

Plocha zaniklé vodní nádrže u Abusíru. V pozadí pyramidy z období Staré říše.
Foto: J. Beneš

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích uzavřela s Univerzitou Karlovou, zastoupenou Českým egyptologickým ústavem FF UK Praha smlouvu o spolupráci na léta 2006-2011. Spolupráci zajišťuje Laboratoř archeobotaniky a paleoekologie BF JU, jejímž úkolem bylo také doporučit a připravit vybavení polní paleoekologické laboratoře. Hlavním tématem výzkumné spolupráce je vývoj krajiny v oblasti Abusíru, vycházející z plánovaných analýz rostlinných zbytků z geologických sedimentů a z usazenin zaniklých vodních nádrží v oblasti pyramidových polí. Plocha zaniklého abusírského jezera tvořila ve starověku předěl mezi pyramidovým polem, reprezentujícím svět mrtvých a starověkým městem Memfis, jehož pozůstatky dodnes leží z velké části neprozkoumány v nivě Nilu jihovýchodně od pyramidových polí Abusíru a Sakkáry.

Proč je vodní nádrž, ať byl její původ jakýkoliv, tolik důležitá? Voda a vodní plocha hrála v životě starých Egypťanů mimořádnou roli. V oblasti královského pohřebiště oddělovala svět živých a mrtvých, faraónové byli přepravováni k místům posledního odpočinku na lodích. Poznat charakter zaniklého vodního prostředí je proto velmi důležité. Sedimenty navíc obsahují důležité bioarcheologické informace, které je třeba důkladně analyzovat.

Terénním sondováním, které bylo situováno v terénu na rozhraní pouště a říční nivy, byla získána série významných poznatků o vývoji zdejšího terénu a vzorky geologického a bioarcheologického materiálu, důležité pro rekonstrukci zdejší krajiny ve starověku. Bylo například zjištěno, že vodní plocha byla napájena nejen sezónními záplavami Nilu, ale významně také levobřežními přítoky řeky, které dnes tvoří vyschlá pouštní údolí. V různých hloubkách byly také zachyceny archeologické objekty, postavené v několika případech ze sušených cihel, jejichž hmota poskytla cenné přírodovědné vzorky, které umožňují speciální typy analýz, na jejichž základě může být sestaveno svědectví o proměnách zdejší krajiny ve starověku.

Spolupráce v oblasti výzkumu Abusírského jezera bude pokračovat zpracováním velkého množství vzorků, které byly v průběhu terénních prací získány. Je třeba zdůraznit, že paleoekologický výzkum přírodního zázemí královské nekropole v Abusíru je na samém počátku. První výsledky lze očekávat na konci tohoto roku.

Analogie: sezónně vysychající jezero v Dahšúru, Dolní Egypt. V pozadí Lomená a Červená pyramida, Stará říše.
Foto: J. Beneš