EN CZ

O laboratoři

Laboratoř archeobotaniky a paleoekologie (LAPE) je specializované univerzitní pracoviště, ustavené v září 2002 na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích jako součást katedry botaniky. Od roku 2014 je LAPE samostatnou organizační jednotkou fakulty, spojenou s katedrou botaniky pedagogicky.

Hlavním smyslem a náplní činnosti členů LAPE je základní výzkum v oblasti bioarcheologie a paleoekologie. Do těchto oblastí patří především archeobotanika, archeozoologie, ale i řada dalších specializací, zkoumajících interakci člověka a přírody v minulosti. V prostředí laboratoře vznikají bakalářské, magisterské a doktorské práce především v oboru botanika, zoologie a environmentální archeologie. V posledně jmenovaném oboru laboratoř úzce spolupracuje s Archeologickým ústavem Filozofické fakulty Jihočeské univerzity. Činnost LAPE zahrnuje výzkum jak na území České republiky, tak na řadě míst v zahraničí. LAPE také poskytuje řadu služeb archeologickým a jiným pracovištím. Vedle konzultací, týkajících se užití přírodovědných metod v archeologii, jsou to především analýzy v řadě bioarcheologických specializací. LAPE se podílí na vydávání mezinárodního časopisu Interdisciplinaria Archaeologica, Natural Sciences in Archaeology (IANSA).

Letní archeologická škola Netolice 2014

Vážení studenti a přátelé,

od 30. 6. 2014 do 11. 7. 2014 bude pod záštitou Centra Papaver Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, které slučuje odborníky a studenty z Přírodovědecké a Filozofické fakulty, probíhat tradiční LETNÍ ARCHEOLOGICKÁ ŠKOLA (LAŠ 2014) ve spolupráci s LAPE, Archeologickým ústavem FF JU, městem Netolice a s.o. Archeoparkem Netolice. Během ní bude pokračovat výzkum hradiště Na Jánu, ale i řada dalších výzkumných činností v okolí Netolic. Půjde například o výzkum renesanční obory v okolí zámku Kratochvíle. Jako doprovodný program se uskuteční v zasedací místnosti  MÚ tři odborné přednášky, na které Vás srdečně zveme. Vstup je zdarma. Vítáni jsou všichni příznivci archeologie, historie a přírodních věd.

 

Pokyny pro studenty:

Ubytování: pod střechou na karimatkách … bude upřesněno, pravděpodobně KD
Strava: Každý účastník (praktikant, dobrovolník i lektor) bude mít každý den (mimo víkendu) slevu 1x100 Kč ze svého lístku v restauraci Na Rychtě. Tato sleva bude poskytnuta po prokázání se průkazkou účastníka LAŠ 2014. Ty budou rozdány v 1 den konání LAŠ (kdo ztratí má peška).

S sebou přibalte:

Na spaní: spacáky, karimatky, matrace, houpací sítě (cokoliv na čem se dá pohodlně přespat)

Na práci:
- pevná obuv s podrážkou, která přežije práci s lopatou a rýčem (tzn. něco jiného než kecky a žabky)
- klobouk, čepici nebo šátek (proti slunci i dešti)
- dvě sady pracovního oblečení, krátké i dlouhé pracovní kalhoty
- vlastní drobné nářadí a potřeby k dokumentaci (kdo má, raději podepsat)
- celtu (proti dešti a na posezení u ohně)
- ešus, lžíci a utěrku
- kapesní nůž
- hrníček na příděly vody na hradišti během výzkumu (nejlépe plechový - vydrží nejvíc)
- půllitr (nejlépe masivní verze s uchem)
- léky (kdo je alergický atd.)
- kostým evokující raný středověk
- pracovní rukavice budou k dispozici na místě

 

Přihlašovací formulář na LAŠ Netolice zde

https://docs.google.com/forms/d/1Vh0AjwCHfD3eYiT-W2HVxt8L2T947bS3FlVHEFkxWj8/viewform?c=0&w=1&usp=mail_form_link

 

 

Program LAŠ 2014:

29.6.  Podvečer: příjezd účastníků

30.6. 9:00 Nástup účastníků před Vláškovinou, zahájení LAŠ

          19:00 Úvodní slovo garanta LAŠ v KD

1.7.  8:00 Briefing před Vláškovinou, přesun na pracoviště

        18:00 Přednáška pro veřejnost:

         PhDr. Martin Kuna, DSc., Archeologický ústav Akademie věd ČR, v. v. i.: 

       Záhada raně středověkého sídliště v Roztokách (netolická Radnice) 

2.7.  8:00 Briefing před Vláškovinou, přesun na pracoviště

         20:45 Divadelní představení Doba kamenná (na hradišti Na Jánu)

3.7.  8:00 Briefing před Vláškovinou, přesun na pracoviště

4.7.  8:00 Briefing před Vláškovinou, přesun na pracoviště

5.7.  Odborná exkurze Prachaticko

6.7.  Žádný briefing nikde… jen kopání

7.7.  8:00 Briefing před Vláškovinou, přesun na pracoviště

8.7.  8:00 Briefing před Vláškovinou, přesun na pracoviště

         18:00 Přednáška pro veřejnost:

          Prof. RNDr. Michal Hejcman, Ph.D. et Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze,

       Využítí geochemických metod v soudobé archeologii (netolická radnice)

9.7.  8:00 Briefing před Vláškovinou,

         Kostýmový den a experimentální archeologie (celodenní akce pro veřejnost)

10.7. 8:00 Briefing před Vláškovinou, přesun na pracoviště

        18:00 Přednáška pro veřejnost:

       Výsledky výzkumu Letní archeologické školy 2014

       moderuje: Doc. PhDr. Jaromír Beneš, Ph.D.

20:00 dokopná v restauračním zařízení

11.7. 8:00 poslední briefing před Vláškovinou a poslední přesun na pracoviště

Praha, V tůních. Identifikace nejstarší rybniční nádrže v Čechách

Kolektivu budějovických a pražských biologů a archeologů se podařilo prokázat nejstarší rybniční nádrž v Čechách. Její zbytky se nacházejí pod pražskými novoměstskými domy, jejich základy zkoumal archeolog Petr Starec z Muzea hlavního města Prahy. Výsledky společného archeologického a paleoekologického výzkumu otiskl nyní prestižní vědecký časopis Hydrobiologia.

Při založení Nového města Pražského v roce 1348 zaniklo několik vesnic, které do té doby stály na předměstí Starého města. Jméno jedné z těchto vesnic - Rybník, je tradičně spojováno s nejstarší zmínkou o rybnikářství na našem území (pouhý její název, zmiňovaný v listině z 10. století, mluví sám za sebe). Jak vypadala krajina na periferii naší metropole ve středověku? Chovali Pražané kapry už v 10. století, čili o několik století dříve, než na Třeboňsku? To jsou některé z otázek, na které hledal odpověď tým archeologů a biologů při zpracování záchranného archeologického výzkumu v Praze, situovaného do blízkosti křižovatky ulic V tůních a Na rybníčku, Nové město Pražské.

Během záchranného archeologického výzkumu byly nalezeny vlhké sedimenty zaniklé vodní nádrže, která zde existovala v rozmezí mezi koncem desátého a polovinou čtrnáctého století (trvání vodní nádrže bylo stanoveno pomocí radiouhlíkového datování). Podle nalezených šupin a rybích kostí bylo určeno několik druhů sladkovodních ryb, ale žádná z nich nebyla kapr. To vede k závěru, že skutečně šlo o nádrž s rybami, ale ne o rybník v dnešním slova smyslu, tedy o nádrž určenou pro chov kaprů. Pomocí řady bioarcheologických metod byly dokumentovány postupné změny kvality vody v nádrži. Voda byla původně čistá, postupem času ale organické znečištění způsobené lidským vlivem vedlo ke zhoršování její kvality. Jako indikátory postupného zhoršování kvality vody byla použit řada vodních organismů (rozsivky, perloočky, zelené řasy, vodní rostliny, ryby). Zhoršení kvality vody a silný nárůst lidského vlivu v okolí nepřímo dokumentuje také zvyšující se abundance střevních parazitů. Vysoký obsah rozpuštěných živin, který mohl vést k nedostatku kyslíku ve vodě, mohl být příčinou vymizení rozsivek i ryb v průběhu sedimentace.

Pomocí analýzy rostlinných makrozbytků, pylové analýza a analýzy dřev a uhlíků byly názorně zachyceny postupné změny okolní vegetace. V době vzniku vodní nádrže (rybníku??) je v okolí rekonstruována přítomnost mokřadní vegetace a vrbin, vlhkých luk a pastvin. Postupně byly stále hojněji zaznamenány indikátorů lidského vlivu. Tak například taxony indikující sešlap, dokládají častý pohyb zvířat a lidí, nitrofilní druhy indikují zvýšený přínos dusíkatých látek). Významný nárůst lidského vlivu ve 14. století je jasně zřetelný z celkového charakteru okolní vegetace, který názorně dokládá pylový záznam. Změny na krajinné úrovni se projevují nárůstem pylu obilovin a naopak poklesem pylu dřevin.

Adéla Pokorná, Petra Houfková, Jan Novák, Tomáš Bešta, Lenka Kovačiková,
Kateřina Nováková, Jan Zavřel & Petr Starec

Přednáška Pavla Titze, Pompeje, Lokalita stále zkoumaná (už 250 let)

Ve čtvrtek 27. 3. 2014 v 16 hodin pořádá Archeologický ústav FF JU a LAPE přednášku Dr. Pavla Titze z Ústavu pro klasickou archeologii FF UK Praha o italských Pompejích. Přednáška se koná v posluchárně S1 na FF JU. 

Staple and wild food resources

Ve dnech 10. 2. až 13.2. proběhl první blokový kurz Centra Papaver:
Staple and wild food resources during Neolithic and Medieval Times in Northern and Central Europe
vedený Sabine Karg (University of Copenhagen)

Další kurzy proběhnou v dubnu a květnu. Na programu je mediteránní archeobotanika a kurz archeobotaniky a paleoekologie západoalpské oblasti.

Srdečné blahopřání

Vedoucí LAPE a dlouholetý člen Šukasu, Doc. Jaromír Beneš, oslaví zanedlouho životní jubileum. Srdečně mu blahopřeje osazenstvo LAPE.

Kde nás najdete?

Laboratoř archeobotaniky a paleoekologie

  • Přírodovědecká fakulta,
  • Jihočeská univerzita
  • Na Zlaté stoce 3
  • 370 05 České Budějovice

             

            

             GOOGLE maps

 

Kontakt

+420 38 903 6306
+420 38 903 6308

© 2013 LAPE   |   Administrace